Živá knihovna

O co jde?

Živá knihovna umožňuje seznámit se s příběhy „živých knih“, tj. lidí, kteří jsou v něčem odlišní. Jejich okolí o nich mívá různé představy, které často brání ve vzájemném poznávání. Seznámení se s příběhy „živých knih“ nejčastěji probíhá pomocí rozhovorů v malých skupinách. 

“Živá kniha” vypráví a účastníci, tedy „čtenáři“ naslouchají a doptávají se. Pomocí rozhovoru tak dochází mezi „knihami“ a „čtenáři“ ke vzájemnému poznávání a původní představy se tak mohou proměňovat.

Živá knihovna tak díky mezilidským setkáním a sdílení příběhů pomáhá odbourávat strach z neznámého a podporuje sebepoznání i poznávání druhých a umožňuje kriticky přemýšlet o tom, jak vidíme svět kolem nás.

Příklady „živých knih“

Už je to za mnou. Zpověď (bývalé?) anorektičky

Přestože nevidím, vnímám

Feminista z Turecka

Alespoň se pokusit… Horolezcem s jednou rukou

Íránský uprchlík, nyní britský student zubní hygieny

Milovník piva, který nepije alkohol

S Italem (nejen) v kuchyni

Věřící křesťanka

Na závěr Živé knihovny je každý „čtenář“ veden k zamyšlení

  • S kým jsem hovořil? Co jsem se dověděl? Co mě zaujalo? Co mě překvapilo?

  • Na jaké představy o „živé knize“ jsem narazil? Co z nich se dá považovat za stereotypy/předsudky a jak mě/nás ovlivňují? Proč je vůbec mám/e? V čem spočívají jejich rizika?

  • Jak naložím s tím, co jsem se dověděl a co jsem prožil? Jak mě to ovlivnilo, jak to můžu v životě využít?

 

Živé knihovny začaly být organizovány v roce 2000 v Dánsku k prevenci útoků z nenávisti. Návštěvníkům hudebních festivalů bylo nabízeno „půjčování živých knih“ – tedy možnost vstoupit do rozhovoru s lidmi, kteří jsou něčím odlišní a setkávají se tak s předsudky a stereotypy.

Koncept Živé knihovny jako nástroje, který pomáhá pracovat s předsudky a stereotypy a poznávat druhé i sama sebe (zkoumat své názory, postoje apod.) se setkal s velkým ohlasem. Z Dánska se začal šířit do jiných zemí. V České republice se první Živá knihovna uskutečnila v roce 2007 na hudebním festivalu United Islands. Pořádání Živých knihoven se v současnosti věnují zvláště vzdělávací a neziskové organizace. Jde o metodu, která může být s úspěchem využívána ve formálním i neformálním vzdělávání.

 

Jak Živá knihovna probíhá, když ji organizujeme na škole?

      1. vyučovací hodina

  • Nejprve s žáky společně prozkoumáme

    a) kdo jsem já a kdo jsou ostatní (téma identity)

    b) jak se na sebe navzájem s jinými lidmi díváme a co a proč si o sobě myslíme (téma stereotypů a předsudků)

  • Seznámíme žáky s pravidly Živé knihovny. Každý žák se poté zaregistruje se jako „čtenář“, tedy podepíše, že s pravidly souhlasí. Dostane „čtenářský průkaz“- pracovní list sloužící k poznámkám a k reflexi.

  • Poté jsou žáci rozděleni do skupin „čtenářů“ (max. 4 až 5 žáků v jedné skupině). Každá skupina prožije ve dvou následujících vyučovacích hodinách postupně tři rozhovory = „čtení“ tří „živých knih“

       2. – 3. vyučovací hodina

  • Na úvod dostane každá skupinka „čtenářů“ anotaci „živé knihy, kterou si přečtou. Poté jsou „knihovníkem“ odvedeni k „živé knize“. Ta se jim krátce představí a následuje prostor pro rozhovor – „živá kniha“ vypráví o sobě i o předsudcích a stereotypech, které se k její identitě vážou. O svých zkušenostech, zážitcích atd.
  • „Čtenáři“ mohou klást „živé knize“ otázky – „čtení“ je prostorem pro rozhovor. Rozhovor s jednou „živou knihou“ trvá 20 minut. Poté žáky knihovník odvede zpět do třídy, kde bude prostor poznamenat si do čtenářského průkazu, co pro ně bylo v rozhovoru s „živou knihou“ nejpodstatnější.
  • Posléze dostane každá skupinka anotaci další „živé knihy“. V průběhu dvou vyučovacích hodin takto postupně proběhnou v každé skupince žáků rozhovory se třemi „živými knihami“.

        4. vyučovací hodina

  • Po skončení všech tří rozhovorů je v poslední vyučovací hodině prostor pro reflexi, zamyšlení, sdílení.

Co Živá knihovna přináší žákům?

Lépe poznám sebe sama.

Uvědomuji si, kdo jsem a co je pro mě zrovna důležité. Zároveň poznávám, jak a proč se tyhle věci v průběhu života mění. Kdo jsem? Odkud jsem?  Kam patřím? Do jakých skupin patřím?

Lépe poznám ostatní lidi.

Svět je čím dál propojenější. Setkáváme se tak s lidmi, kteří jsou v mnoha ohledech odlišní. Jak a proč jsou lidé odlišní? Co mohu dělat, jak reagovat, když potkám člověka, který má něco “jinak”?

Díky rozhovorům a příběhům se setkám s různými úhly pohledu, s různými zkušenostmi.

Potkáme se s lidmi, se kterými bychom se neměli běžně možnost se setkat. Dozvídám se tak nové informace. Rozšiřuji si znalosti z určitých oblastí a setkávám se s různými úhly pohledu.

Učím se porozumět ostatním a fungovat s nimi.

Nemusím mít nutně všechny lidi okolo rád nebo s nimi souhlasit. Mohu se ale učit, jak se vyrovnat s tím, že lidé okolo mě jsou různí. Mám na určitá témata různé názory. Mohu zkoumat, z čeho vychází jejich názory a chování a snažit se jim porozumět.

Získám větší zájem o určitá témata.

Určitá témata se stanou konkrétnějšími, bližšími. Například téma politika může více zaujmout a být bližší po rozhovoru nebo seznámení se s příběhem člověka, který je aktivní v komunální politice.

Téma migrace může více zaujmout a být bližší po setkání s člověkem, který se přistěhoval z jiné země nebo žil dlouhodobě v jiné zemi.

Téma křesťanství může více zaujmout a být bližší po setkání s farářem, řádovou sestrou, členem církve, budoucí pastorkou apod.

Rozvíjím vztahy s ostatními lidmi – učím se spolupráci, prevenci konfliktů.

Rozvíjím komunikační dovednosti – tvořit a klást otázky, naslouchat. Učím se z rozhovorů získávat informace a dávat je do souvislostí. Změny v mém uvažování a chování mi pak mohou pomoci kultivovat vztahy s ostatními lidmi.

Jaké dovednosti pomáhá Živá knihovna rozvíjet

  • Komunikační – naslouchat, tvořit a klást otázky,

  • sebepoznání, sebereflexe,

  • poznání druhých,

  • spolupráce,

  • kritické myšlení (Proč? Za jakých okolností? Co to způsobuje? Jaký to má dopad?)

Jaké znalosti mohou žáci získat

Znalosti z oblasti témat, které Živá knihovna přináší, např. náboženství, migrace, gender, různé společenské a kulturní zvyklosti, rozmanité životní styly, onemocnění a handicapy, prevence závislostí, menšinové sexuální orientace, sociální vyloučení.

Jak umožňuje Živá knihovna pracovat s postoji a hodnotami?

Umožňuje uvědomovat si, co je pro mě důležité. Jaké jsou moje postoje k určitým tématům, k určitým lidem a z čeho tyto postoje vychází. Seznamovat se s hodnotami a postoji druhých, učit se jim rozumět a reagovat na ně. Postoje a hodnoty pak mohou být „střelkou kompasu“, která ukazuje směr, jakým se chci vydat. Na jejich základě se mohu rozhodovat, jak se budu chovat v jednotlivých životních situacích, včetně těch obtížnějších.

 

 

Facebook Podpořte nás Zapojte se Newsletter