Digitální revoluce změnila šíření informací, které se namísto masovými médii šíří těmi síťovými. To má dopad na vznik informací i jejich šíření. Dříve jsme mluvili o mediální gramotnosti, nyní ale potřebujeme posílit informační gramotnost. Zatímco se zvyšuje nerovnost v přístupu k informacím, diskutujeme a tápeme, jak informační gramotnost zlepšit, zavést ji ve školách a kdo ji bude učit. Než si však vyjasníme, jak tuto gramotnost učit, může se stát, že si rodiče dnešních dětí odhlasují vystoupení z mezinárodních organizací a nastolení diktatury.

Michal Kaderka učí od roku 2010 mediální výchovu na pražském Gymnáziu Na Zatlance, vede kurzy mediálního vzdělávání pro učitele i budoucí pedagogy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se i mediálním vzděláváním seniorů. Od roku 2017 je členem vedení Učitelské platformy.

Tradiční média, zejména televize, jsou i v době sociálních sítí stále zásadním zdrojem informací nejenom o mezinárodní migraci. Ze své podstaty ale mohou zprostředkovat pouze úzkou výseč reality a významně tak ovlivnit naše mínění. Jaký je současný obraz migrace v českých médiích? Jak se v čase proměňuje? A jak ovlivňuje představy obyvatel Česka o migraci a migrantech? Nejen na tyto otázky se zaměříme v přednášce, která předchází odpolednímu workshopu, nese název Otevíráme téma mezinárodní migrace ve výuce. 

Tereza Freidingerová je sociální geografka a migracioložka. Zabývá se integrací migrantů a mediálním obrazem migrace a života cizinců v Česku. Působí ve společnosti Člověk v tísni a na FSV UK, kde vyučuje předmět Média a migrace pro studenty žurnalistiky. Mimo jiné se autorsky podílela na vzniku vzdělávacích publikací Bohouš a Dáša: Tváří v tvář migraci, Být v obraze 2: Mediální vzdělávání s využitím audiovizuálních prostředků nebo Lidé mezi řádky – Příručka o migraci pro (budoucí) novináře.

V přednášce se budeme zabývat konceptem informační gramotnosti, diskutovat o problémech spojených s osvojováním této dovednosti žáky a představíme několik nástrojů, které jsou užitečné při výuce informační gramotnosti a které stojí za to sdílet s žáky při jejich dalším celoživotním vzdělávání. Zamyslíme se nad příčinami tenze mezi technologií, důvěryhodností a typy informací.  Dále prozkoumáme použitelné nástroje, které nám pomohou hodnotit, vybírat a efektivně využívat různorodé zdroje informací.

Anna Kuthy je ředitelkou Uršulinského centra pro výuku a vzdělávání na Brescia University v Owensboro, Kentucky, USA.  Její práce se zaměřuje na vývoj pedagogických nástrojů a školení vyučujících ve snaze zvýšit kvalitu výuky a učebního procesu.

Daniel Kuthy je docentem politologie na Brescia University v Owensboro ve státě Kentucky, USA.  Vyučuje předměty ze všech oblastí politologie. Ve své výuce se Daniel zaměřuje na aktivní a na studenty orientovanou pedagogiku, přičemž klade důraz na studentovo podílení se na výuce.

Vstup Anny a Daniela Kuthy byl přeložen do češtiny, pro dotazy byl k dispozici tlumočník. Vstup je možné shlédnout online ZDE.

Ukážeme si lekci, kterou je možné zahájit první setkání v hodinách mediální výchovy. Seznámíte se s icebreakingovou metodou, kterou zjistíte, jak a jaká média žáci konzumují. Zároveň získáte přehled o vývoji médií za posledních 20 let, díky tomu pochopíte, v jaké situaci se nyní média nachází. To vám pomůže si i ujasnit, co by mělo být obsahem mediálního vzdělávání.

Mezinárodní migrace je každodenní realita, ale i potenciálně pořádně horké téma. Ideologický nános, který s sebou tato přirozená lidská činnost nese, se tak snadno může stát důvodem, proč se migraci ve výuce nevěnovat. Během workshopu si společně vyzkoušíme, jak téma s žáky otevřít a dát jim prostor jej prozkoumat, ale zároveň nezabřednout do emocemi nabitých diskusí často vedoucích k názorové polarizaci. Workshop vychází ze zkušeností posbíraných v kurzu Labyrint migrace, který je realizován od roku 2015 společností Člověk v tísni.

Chcete zapojit své kolegy do výuky globálních témat? Je možné ve škole mezipředmětově spolupracovat?

Na workshopu získáte inspiraci k obojímu. Učitelé spolupracující v projektu “Aktivní občanství v globálních souvislostech” uspořádali pro své kolegy ve školách workshop, na kterém jim pomocí konkrétních aktivit ukázali, jak je možné globální témata začlenit do jednotlivých výukových předmětů. Na workshopu si vyzkoušíte některé takovéto aktivity získáte rady a tipy, jak pomocí globálních témat zaujmout své kolegy natolik, aby je zařazovali do výuky a začali s vámi spolupracovat.

Odpovědná výroba a spotřeba
David Lopaur a Filip Svoboda, učitelé ze ZŠ Svatoplukova v Olomouci, vám ukážou, jakým způsobem propojují výuku matematiky, českého jazyka a občanské výchovy pomocí témat odpovědné výroby a spotřeby. Budete pracovat s texty, grafy a pomocí diskuze budete rozvíjet kooperaci ve skupině a kriticky přemýšlet nad získanými informacemi. Dozvíte se, jak se jim ve škole daří spolupracovat s kolegy a také, jaké kampaně pro veřejnost realizují oba učitelé se svými žáky již druhým rokem v rámci projektu “Aktivní občanství v globálních souvislostech”.

Globální rozvojové vzdělávání
Gabriela Šťastná ze ZŠ Aloise Štěpánka v Dolanech zapojí účastníky metodou kritického myšlení „kmeny a kořeny“ do přemyšlení o globálním rozvojovém vzdělávání a bude sdílet své zkušenosti, jak se kolegové na jejich škole zapojují do výuky globálních témat. Představí také žákovskou kampaň pro veřejnost, která se uskutečnila v tomto školním roce.

Workshopem vás provedou Petra Gajová a Karin Majerová z ARPOKu, které realizují projekt „Aktivní občanství v globálních souvislostech“.