Věděli jste, že dnes slavíme Světový den kulturní rozmanitosti? V tento den bychom si měli připomenout potřebu tolerance všech kultur a podporu interkulturního dialogu. Věříme, že pro mnohé z vás není multikulturní výuka žádnou novinkou, přesto kdybyste hledali další inspiraci do vyučování, máme pro vás výukovou lekci zabývající se čínskou menšinou žijící v České republice. Lekci Číňané v ČR najdete v publikaci ke stažení ZDE.
Představujeme vám novou kolekci pytlíků na bezobalová nákupy – Májovou. Upcyklované pytlíky na bezobalové nákupy, díky kterým už nebudete domů nosit nepotřebný plast, tentokrát v rozkvetlém provedení.
Pytlíky šijeme výhradně z upcyklovaných materiálů, kterým tak dáváme druhý život, proto se může stát, že vzor záclony na 100 % nekoresponduje s vyfoceným zbožím. Věříme, že to budete brát jako plus.
Pytlík na bezobalové nákupy, se kterým pomáháte hned dvakrát
Srdečně vás zveme na Summit světových škol: Chudoba blízká i vzdálená, který je určen pedagogům a žákům ze základních, středních i mateřských škol napříč ČR se zájmem o globální témata a snahou o jejich otevírání ve veřejném prostoru i začleňování do výuky.
Kromě debaty na téma „Chudoba blízká i vzdálená“ se účastníci mohou těšit na prezentaci školních projektů, které řeší globální rozvojová témata nebo na praktické workshopy.
Účast je zdarma – registrovat se můžete ZDE.
ARPOK úzce spolupracuje s Katedrou primární a preprimární pedagogiky PdF UP v rámci multikulturní výchovy, která ve dnech 8. – 11. 4. 2019 hostitela setkání řešitelů mezinárodního výzkumného projektu KINDINMI – Mateřská škola jako faktor začleňování dětí migrantů a jejich rodin.
Cílem projektu je zmapování kontaktu mezi školou nebo vzdělávacími organizacemi s rodinami; dále mapování kontaktů – v rámci předškolního vzdělávání – mezi rodinami migrantů a „tradičně“ vnímanými rodinami; hodnocení překážek a možností osvědčených postupů; zmapování vzdělávání a dovedností zaměstnanců pečujících o tyto děti z hlediska jazykového vývoje, sociálního začleňování, komunikace; zkoumání strategií, jejichž cílem je povzbudit rodiny, aby své děti zapsaly do předškolního vzdělávání a rozvíjely inovativní strategie.
V rámci pracovního setkání se otevřely otázky migrace, inkluze, problémy vzdělávání dětí cizinců v mateřském jazyce a v jazyce nové země, problémy identity, ale i vzdělávání a připravenost učitelů mateřských škol na nové situace, které souvisejí s migrací.
Mezi pozvanými hosty byla ředitelka ARPOKu Lenka Pánková spolu s naší kolegyní Kateřinou Křížovou. V prezentaci nejprve představily organizaci ARPOK, která vznikla s podporou Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2004, dále pak projekty globálního rozvojového vzdělávání a výukové programy pro všechny stupně škol, včetně škol mateřských. Velmi významnou aktivitou z hlediska vzdělávání pedagogů je nabídka podpory formou seminářů, konzultací a metodických materiálů. Lektorky ARPOKu vstupují se svými programy také do výuky studentů oborů Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a Učitelství pro MŠ, kde svými aktivitami doplňují výuku multikulturní výchovy na fakultě.
Více ZDE.
Přátelé, moc nás to mrzí, ale z důvodu nemoci přednášejícího se dnešní rozvojový večer ruší. Nezoufejte, domlouváme náhradní podzimní termín.
Dnes slavíme Den Země. Upozorňuje nás na to, že nejen v tento den bychom se měli k naší planetě chovat ohleduplně a neškodit ji. Chcete-li uspořádat Den Země i ve vaší škole, máme pro vás k inspiraci tematický den zabývající se čtyřmi konkrétními environmentálními problémy, které naší planetu tíží.
Lekce: Den Země
Odkaz na metodiku ZDE.
Na konferenci Učíme o globálních souvislostech V., která se konala 11. dubna 2019 diskutovalo na téma Udržitelný rozvoj v životě školy bezmála 50 pedagogů, ředitelů škol, pracovníků neformálního vzdělávání, lektorů a studentů pedagogických fakult.
Pro letošní ročník konference se ARPOK rozhodl změnit formát konference a místo tradiční dopolední panelové diskuze byl dopolední blok věnován třem řečníkům, kteří se zabývají ve své profesi tématu udržitelnosti. Pozvání mezi řečníky přijal Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc., vedoucí Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého, Mgr. Jitka Burianová z Ministerstva životního prostředí, která mimo jiné hovořila o iniciativě Dost bylo plastu. Třetím řečníkem byla Helena Škrdlíková, která je jedním ze zakládajících členů studentské iniciativy Udržitelný Palacký.
Odpolední blok byl jako v předchozích letech vyhrazen pro workshopy. První workshop byl pod vedením našich kolegyň Mgr. Johany Krajčírové a Mgr. Dominiky Scholzové ve spolupráci se ZŠ a MŠ Leoše Janáčka, Hukvaldy na téma žákovské projekty – příklad dobré praxe „Plýtvání potravinami“. Žáci ze základní školy Leoše Janáčka realizovali v loňském roce na své škole výzkum zaměřený na plýtvání potravinami ve školní jídelně a hledali spojitost s nákupy sladkostí ve školním bufetu. Žákovský projekt se konal v rámci našeho projektu Global Issues – Global Subjects.
Dva workshopy se zaměřily na práci s aktivitami na téma gender a klimatická změna v předmětech matematika, občanská výuka a český jazyk. Tyto workshopy byly podvedením pedagogů podílejících se na vytváření nových metodických materiálů v rámci projektu Global Issues – Global Subjects. V rámci workshopů hledali pedagogové spolu s účastníky konference mezipředmětové vazby i v dalších předmětech.
Poslední workshop na téma Jak žít bez odpadu byl pod taktovkou Heleny Škrdlíkové z Czech Zero Waste a Masarykova gymnázia Příbor. Masarykovo gymnázium Příbor se v rámci našeho projektu Get up and GOALS! věnovalo se svými žáky snižování produkce nadbytečných plastových obalů. V rámci projektového dne na škole žáci seznámili své spolužáky s problematikou plastových obalů a seznámili je s možnými alternativami.
Celou konferencí nás jako každý rok provázela Mgr. Lenka Dušková, Ph. D.
Děkujeme všem účastníkům konference za příjemnou atmosféru a inspirativní diskuzi. Dobrovolníkům z řad ARPOKu za výpomoc a samozřejmě také donorům České rozvojové agentuře a Olomouckému kraji za finanční podporu.
Desítky let sledujeme, jak rychle ubývá charismatických zvířat jako jsou sloni, nosorožci nebo orangutani. Čím dál víc pozorujeme také úbytek motýlů, včel nebo rostlin. Proč bychom měli mít starost o faunu a flóru kolem sebe? Proč chudnutí biologické rozmanitosti podkopává naší ekonomiku a živobytí milionů lidí?
Víte, že si dnes mnoho národů připomíná ty, kteří ztratili život ve válce kvůli nášlapným minám? Tento ty zbraně je oproti ostatním zbraním nebezpečnější v tom, že způsobuje smrt i dávno poté, co válka skončila. K dnešnímu mezinárodnímu dni proti nášlapným minám vám zveřejňujeme další inspiraci do vyučování, a to simulační hru, díky které si žáci mohou vyzkoušet, jaké to je žít v takové zaminované oblasti.
Odkaz na metodiku ZDE.
Lekce: DR Kongo (Aktivita z lekce Po stopách ztraceného mobilu)