Autor: rostanetek

Světová škola

Realizace: září 2015 – doposud

Donor: Česká rozvojová agentura

Kontaktní osoba: Ondřej Klímek (Ondrej.Klimek@arpok.cz)

 

Projekt Světová škola usiluje o začleňování globálních témat do výuky i celkového života školy, podporuje aktivitu a iniciativu žáků a jejich zájem o dění kolem nás v duchu hesla Mysli globálně, jednej lokálně.

Základní filozofie projektu podporuje vzdělávání a přípravu žáků na reálný život v globalizovaném světě a opírá se o jednoduchou metodologii tří kroků: uč se – zjišťuj – jednej. Základem snahy o získání titulu jsou aktivní žáci podporovaní pedagogy.

Titul Světová školy získaly ve spolupráci s ARPOKe tyto školy:

Záznam rozvojového večera na téma Kdo jsou evropští džihádisté?

V úterý 12. května proběhl v sále Divadla hudby Muzea umění Olomouc rozvojový večer na téma Kdo jsou evropští džihádisté? Tomáš Lindner, redaktor týdeníku Respekt, seznámil návštěvníky s pozadím radikalizace mladých muslimů a důvody, které stojí za jejich aktivním zapojením do bojů vedených islámskými extremisty. Zároveň nastínil případná rizika spojená s návratem těchto mužů do Evropy a krátce promluvil o možnostech, jež mohou svobodné společnosti využít ke zvrácení stávajícího vývoje.

Zajímavé a navýsost aktuální téma nás přimělo k tomu, abychom besedu i následnou diskuzi nahrávali. Stalo se tak vůbec poprvé za dobu, co rozvojové večery pořádáme, rozhodli jsme se proto poskytnout záznam volně ke stažení.

V budoucnu plánujeme záznamy zveřejňovat pravidelně s tím, že jejich stažení bude podmíněno symbolickým poplatkem. Získané prostředky posléze využijeme při pořádání dalších rozvojových večerů.

Pokud je vám naše činnost blízká a tento záměr se vám zamlouvá, můžete nás podpořit již nyní, a to formou dobrovolného příspěvku prostřednictvím formuláře DARUJME.CZ na našich stránkách.

Záznam besedy si můžete stáhnout ZDE.

Etiopie je plná bezprostředních a usměvavých lidí

Studentka Kateřina Procházková strávila v roce 2014 několik měsíců v Etiopii, kde jako dobrovolnice pracovala na projektu rozvoje ekoturismu v kolébce kávy, regionu Kafa. Střípky ze života v této rozmanité africké zemi představila v rámci besedy (Za)žít Etiopii v Divadle hudby Muzea umění Olomouc. Těm, kteří se nemohli dostavit, přinášíme obsáhlý rozhovor.

Co tě do Etiopie zavedlo?

Již delší dobu jsem cítila, že bych si jako studentka oboru Mezinárodní rozvojová studia měla na vlastní kůži vyzkoušet práci v terénu, přihlásila jsem se proto do programu GLEN, který nabízí možnost získat zkušenosti prostřednictvím působení v neziskových organizacích v Africe, Asii a Latinské Americe. Původně jsem zamýšlela navštívit Barmu, ale nakonec jsem zvolila Etiopii, kde nebyl takový přetlak zájemců.

Tvému zapojení do projektu jistě předcházela dlouhá cesta. Co tě na ní potkalo?

Po úspěšném výběrovém řízení jsme absolvovali dva týdenní semináře, kde jsme se mimo jiné seznámili se stážisty z dalších zemí, s nimiž jsme měli spolupracovat na jednotlivých projektech. Mými partnery se stali Katka ze Slovenska a Amato z Německa. Nezbytný kolotoč zařizování víz, letenek a očkování uběhl velmi rychle. Do Etiopie jsme s Amatem odletěli již v půli srpna, neboť jsme chtěli během měsíce část země procestovat. Postupně jsme navštívili kláštery v Bahir Dar na břehu jezera Tana, vodopády na Modrém Nilu, hrad v Gonderu, komunitu v Awra Amba, skalní kostely v Lalibele, marocky vypadající Harar a Dire Dawa se stařičkou železnicí do Džibuti. V polovině září jsme se v Addis Abebě setkali s Katkou a společně vyrazili na západ do Bongy, kde jsme měli strávit následující tři měsíce.

Jak se ti po Etiopii cestovalo?

První cesta obyčejným linkovým autobusem pro nás byla opravdovým zážitkem, neboť jeho kapacita byla překročena zhruba o 50 cestujících a všude pobíhaly slepice a jiná zvířena. Etiopané nejsou zvyklí větrat, a tak jsme po dvou hodinách jízdy skoro nemohli dýchat. Po této zkušenosti jsme se i kvůli vyšší bezpečnosti rozhodli využívat spíše soukromých dopravců, u nichž máte své předem rezervované místo a po celou dobu se o vás stará stevardka.

Autor: Kateřina Procházková

V čem spočívala tvá stáž?

V Bonze jsme se zapojili do programu německé organizace NABU, který byl zaměřen na ochranu biosférické rezervace Kafa. Ohromná biodiverzita místních mlžných lesů a původní kávové porosty vedly k tomu, že byla velká část této oblasti v roce 2010 zapsána na seznam UNESCO. Náplní našeho projektu měl být rozvoj komunitního ekoturismu, přičemž zvláštní ohled byl kladen na dlouhou tradici produkce a zpracování kávy. Mysleli jsme si, že se budeme věnovat tvorbě nabídky pro turisty, školení místních průvodců a evaluaci aktivit tamních turistických operátorů. Podílet jsme se měli i na zprovoznění nového infocentra a dokončení realizace Národního muzea kávy, jehož stavbu financovala etiopská vláda. Realita byla bohužel ovšem poněkud jiná. Po příjezdu jsme zjistili, že projekty jsou sice v plném proudu, ale že místní zaměstnanci jsou naprosto zahlceni a nemají čas se nám věnovat. Bez jejich podpory bylo nesmírně těžké na čemkoli pracovat, neboť jsme dostatečně neznali jazyk ani místní sociální struktury. K tomu, abychom se vůbec zorientovali, získali důvěru lidí a byli tak schopni cokoli zrealizovat, bychom potřebovali podstatně více času.

Má tedy podle tebe program, na kterém ses podílela, smysl?

Určitě. Viděli jsme spoustu projektů, které fungovaly velmi dobře. Problémem toho našeho bylo, že jej řídí lidé z Berlína, kteří do Etiopie moc často nejezdí a nemají tedy přehled, co je opravdu reálné a co ne. Efektivita projektu by se dala snadno zlepšit, a to především v osobě zaměstnance, který by se o stážisty mohl starat a plně využít jejich potenciál.

Autor: Kateřina Procházková

Poznala jsi Etiopany a jejich kulturu?

Proniknout do etiopské kultury a seznámit se s mnoha lidmi jsem mohla právě díky tomu, že jsme neměli tolik pracovních povinností. Této jedinečné příležitosti jsme se s Katkou rozhodly naplno využít. S místními jsme se potkávaly nejen u kávy a dobrého jídla, ale i na různých slavnostech a oslavách, na které jsme byly zvány. Zúčastnili se několika svateb a dokonce i jednoho pohřbu. Etiopané jsou hodně přátelští a komunikativní, takže nás neustále někdo zastavoval a dával se s námi do řeči. Našli jsme si zde spoustu přátel, se kterými jsme i nadále v kontaktu. Osvojila jsem si základy amharštiny a naučila se vařit řadu etiopských jídel.

Jaká je etiopská kuchyně?

Naprosto odlišná od zbytku východní Afriky. Vůbec se zde nevyskytuje známá kukuřičná kaše ugali, většina jídel se podává s tenkou plackou z kysaného těsta zvanou indžera. Etiopská kuchyně hodně pracuje s luštěninami i dušenou zeleninou a zcela překvapivě je dosti bohatá na maso, které je takřka na denním pořádku.

Autor: Kateřina Procházková

Region Kafa je pravlastí kávy. Seznámila ses blíže s její tradicí?

Káva je etiopský národní nápoj, který se pije od rána do večera. Když někam přijdete na návštěvu, nejspíše absolvujete tradiční kávový obřad, který se může protáhnout i na několik hodin. Kávová sklizeň probíhá od října do prosince, což mi umožnilo poznat krom pěstování i celý proces jejího zpracování. Kávu mám ráda a bylo pro mě velmi zajímavé zjistit, kolik práce stojí za každým šálkem.

Co v tobě pobyt v Etiopii zanechal?

Především nepřeberné množství zážitků a vzpomínky na krásnou zemi s rozmanitou kulturou a bezprostředními a neustále se usmívajícími obyvateli. Život v Etiopii rozhodně není jednoduchý a lidé se zde musí každý den potýkat s celou řadou problémů. Podpora ze strany státu je jen velmi omezená, proto jsou odkázáni na vzájemnou pomoc v kruhu rodiny, přátel a známých. Vše je postaveno na silných sociálních vazbách. U nás, kde je život o poznání snazší, se často uzavíráme do sebe a nekomunikujeme spolu. Jsem přesvědčena, že právě v tom by pro nás obyvatelé této nádherné africké země mohli být inspirací.

Autor: Kateřina Procházková

Migrace není legrace

Realizace: 1. 4. 2015 – 1. 3. 2016

Donor: Fond pro NNO

Kontaktní osoba: Jan Klega (jan.klega@arpok.cz)

Propojenost dnešního světa úzce souvisí se záplavou informací, které média přinášejí. Jejich množství často vede ke zjednodušování a zkratkovitosti, což se negativně odráží v utváření jednostranných a mnohdy až extremistických názorů. Projekt Migrace není legrace prostřednictvím pedagogů napomáhá mladým lidem vnímat problematiku migrace a migrantů v celé její šíři, a přispívá tak k rozvoji tolerantní a otevřené společnosti. Pedagogové zapojení do projektu absolvují cyklus seminářů, na jehož základě následně vznikne metodický manuál.

 

loga-fondnno-nros-partnestvi-eeagrants-mala-rgb

 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. 

www.fondnno.cz | www.eeagrants.cz

Posilování kapacit ARPOKu

Realizace: 1. 1. 2015 – 31. 12. 2015

Donor: Česká rozvojová agentura

Kontaktní osoba: Lenka Pánková (lenka.pankova@arpok.cz)

Jednou z priorit organizace je neustálé zlepšování našich služeb a růst odborných dovedností pracovníků. V roce 2015 se proto zaměřujeme na 3 oblasti rozvoje organizace. Jsou jimi školení lektorských dovedností včetně koučinku, práce na strategickém plánu pro další období a práce na PR.

Projekt je podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

crdc_p

Učíme v souvislostech

Realizace: 1. 1. 2015 – 31. 12. 2017

Donor: Česká rozvojová agentura, Olomoucký kraj

Kontaktní osoba: Lenka Pánková (lenka.pankova@arpok.cz)

Projekt přináší učitelům možnost lépe se zorientovat v materiálech a tématech globálního rozvojového vzdělávání prostřednictvím každoroční konference „Učíme o globálních souvislostech“. Zároveň jim nabízí možnost být akční a zapojit školu do Týdne globálního vzdělávání nebo usilovat o titul Světová škola.

Co se dělo v roce 2016?

V roce 2016 měli učitelé možnost účastnit se hned několika akcí prohlubující jejich znalosti v tématech Globálního rozvojového vzdělávání. Dne 14. dubna 2016 se konal druhý ročník konference GRV s názvem „Učíme o globálních souvislostech II“. Hlavním tématem konference byly „Cíle udržitelného rozvoje ve výuce“. Sborník z konference, který obsahuje ucelený vhled do problematiky GRV v ČR, informace o agendě Cílů udržitelného rozvoje a praktické ukázky výukových lekcí byl následně distribuován relevantním aktérům GRV v ČR.

Důležitým aspektem projektu je aktivizace škol jejich zapojením do evropské iniciativy North-South centra při Radě Evropy – Týdne globálního vzdělávání. Tématu „Svět v bezpečí“ se aktivně věnovalo 9 škol z Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Výukových programů se účastnilo více než 250 žáků. Navazující panelové diskuze s odborníky na téma bezpečí na internetu pak více než 50 žáků a jejich pedagogů.

V rámci projektu je poskytována průběžná intenzivní metodická podpora 2 školám, které usilují o získání titulu „Světová škola“ a dalším 2 školám, které tento certifikát v roce 2016 obhajují.

Projekt umožňuje spolupráci se studenty nejen pedagogických oborů Univerzity Palackého v Olomouci. Spolupráci s těmito aktéry vnímáme jako obzvláště důležitou s ohledem na jejich možný multiplikační efekt v budoucí učitelské profesi. Na Pedagogické fakultě probíhaly celoročně vstupy do výuky na Katedře společenských věd a na Katedře primární a preprimární pedagogiky. Na Filozofické fakultě, konkrétně na Katedře sociologie a andragogiky realizoval ARPOK samostatný předmět „Protipředsudkové workshopy“.

Klíčové aktivity projektu mají cyklický charakter. Opakují se každoročně a stávají se tradičními událostmi na poli GRV nejen v Olomouckém kraji. V roce 2017 se tak budou všechny aktivity projektu opakovat.

Projekt je podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a z prostředků Olomouckého kraje.

crdc_plogo-kraje

Živá knihovna: Nesuď knihu podle obalu

Živá knihovna vznikla roku 2000 v Dánsku, kde měli návštěvníci kulturního festivalu možnost popovídat si s lidmi, kteří se něčím odlišují, a často se k nim tak vztahují předsudky většinové společnosti. Zrodil se koncept Živé knihovny jako nástroje boje proti násilí, diskriminaci a předsudkům. V České republice se první Živá knihovna uskutečnila v roce 2007 na hudebním festivalu United Islands a dnes se Živé knihovny konají pravidelně a je možné je navštívit v celé řadě českých měst.

Stát se čtenářem živé knihy je velmi jednoduché. Stačí přijít do Živé knihovny, kde se vás ujme jeden z knihovníků. Poté, co se zaregistrujete a seznámíte se základními pravidly, vyberete si z katalogu anotací jednu z knih a počkáte, až ji předešlý čtenář dočte a vrátí.

Následně usednete ke stolu živé knihy a zahájíte její čtení. Každé čtení trvá 20-30 minut, během kterých máte možnost si s knihou popovídat a zeptat se na vše, co vás zajímá.

Vypůjčení knihy je zdarma, čtenář však musí být zaregistrován a podepsat listinu, kde souhlasí se stanovenými podmínkami. Kniha musí být vrácena ve stejném stavu, v jakém byla vypůjčena. Čtenář je povinen chovat se ke knize s respektem a úctou. Každá kniha má právo vybrat si, jaké otázky zodpoví, případně předčasně vypůjčení ukončit, pokud by hrozilo její poškození.

Rozvojový večer na téma “Kdo jsou evropští džihádisté?”

Milí přátelé, ARPOK, o.p.s. Vás zve na květnový rozvojový večer, tentokrát na téma “Kdo jsou evropští džihádisté?”.

Tisíce mladých mužů s evropským pasem odlétají bojovat za islámské extremisty do Sýrie či Somálska. Radikální kazatelé cestují po evropských městech a potkávají stoupající počet oddaných věřících. Kdo vlastně jsou mladí evropští džihádisté a proč se radikalizují. Jak tomu svobodné společnosti mohou zabránit?

Tomáš Lindner vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK. Je členem redakce časopisu Respekt a ve své práci se věnuje především Německu, subsaharské Africe a vztahům mezi bohatými a chudými zeměmi. Je autorem knihy reportáží Čekání na období dešťů. Zambijská mozaika.

Během akce budete mít také možnost zakoupit si fair trade výrobky od Spolu Férově a propagační předměty ARPOKu.

Akce se koná v rámci Evropského roku rozvoje. Projekt Evropský rok rozvoje v Olomouci je podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

Těšíme se na Vás v úterý 12. května 2015 od 18.00 v Muzeu umění Olomouc – sále Divadla hudby.