Ve dnech 2. – 5. října 2017 pořádal ARPOK ve spolupráci s kanceláři pana europoslance Jana Kellera studijní cestu do Štrasburku.
Skoro 50 pedagogů a lektorů působících v oblasti GRV mělo možnost blíže poznat fungování Evropského parlamentu a osobně besedovat o aktuálních tématech dneška s europoslanci Janem Kellerem a Janem Zahradilem. Součástí programu byla i účast na právě probíhajícím hlasování parlamentu a prezentace o fungování evropských institucí.
Děkujeme tímto panu poslanci Kellerovi a všem zúčastněným.
Na středu 25. října si nic neplánujte a přijďte na Rozvojový večer na téma „Mikropůjčky“ s Martinem Schlossarkem z Katedry rozvojových a environmentálních studií UP.
Martin Schlossarek je asistentem na katedře rozvojových a environmentálních studií a zároveň doktorským studentem oboru Mezinárodní rozvojová studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 2011 založil neziskovou organizaci Maendeleo, která pomáhá drobným zemědělcům na tanzanském venkově. Tématu mikropůjček se věnuje dlouhodobě. V terénu jej zkoumal opakovaně v Tanzanii a nedávno také v Zambii.
Činnost mikrofinančních institucí umožnila přístup k úvěrům i těm nejchudším z nejchudších. Drobné prodejce mohou mikroúvěry dostat pomocí schématu „úvěr -> expanze podnikání -> splacení a vyšší zisky“ pryč ze začarovaného kruhu chudoby. Špatně využitý nebo za neférových podmínek poskytnutý úvěr však může situaci chudých ještě zhoršit.
Jak moc vlastně poskytovatelé mikropůjček pomáhají, a jak moc škodí? A co dělá česká nezisková organizace Maendeleo, aby její mikroúvěry poskytnuté farmářům v Tanzanii pomáhaly?
Čeští spotřebitelé v roce 2016 nakoupili 326 tun kávy s certifikací Fairtrade. To je o 88 % více než v předchozím roce. Vyplývá to z dat, která v minulém týdnu zveřejnila organizace Fairtrade Česko a Slovensko.
Spotřebitelé nákupem výrobků s certifikací Fairtrade podporují farmáře ze zemí globálního Jihu a umožňují jim rozvíjet jejich lokální podnikání. Organizace pěstitelů získávají kromě odpovídající výkupní ceny také tzv. fairtradový příplatek, který mohou investovat do rozvoje svého podnikání a komunitních projektů. „Z prodeje fairtradové kávy v Česku získala v loňském roce družstva po celém světě 4,4 mil Kč,“ upřesňuje Hana Chorváthová, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko.
Nárůst zájmu o fairtradové výrobky v České republice se týká také kakaa. „V minulém roce nabídli obchodníci, kteří dodávají své výrobky na český trh, 149 tun výrobků vyrobených z celkem 230 tun certifikovaných kakaových bobů,“ říká Hana Chorváthová a doplňuje: „To představuje meziroční nárůst o 56 %.“
I naše organizace ARPOK podporuje spravedlivý obchod a rozvoj regionálních řemeslníků a producentů. Proto i výrobky, které v našem eshopu najdete, mají svůj původ právě v lokální výrobě!
Je to tady přátelé! Dnes slavíme 13 let od založení organizace. Rádi bychom s vámi při této příležitosti sdíleli narozeninová přání, která jsme obdrželi.
Můj milý, malý ARPOKu, přeji ti k Tvým 13-tým narozeninám všechno nejlepčejší. Zdraví ti přeji taky, byť symbolicky. Hodně práce (jo, dětská práce je ještě někde legální) a ať šíříš moudra dál do naší společnosti. Takový puberťáky tady potřebujeme, aby nás starochy rozhýbali a dodali nám trochu šťávy a podnětů k přemýšlení! Čus bus tvůj kámoš Ondra
Mgr. Ondřej Toth, psycholog
Když před třinácti lety Univerzita Palackého společně s Olomouckým krajem zakládala Agenturu rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, domníval jsem se, že půjde o jeden z prvních úspěšných pokusů v naší zemi poskytovat rozvojovou pomoc nejen na vládní úrovni, ale i na úrovni samospráv, tedy krajů, města a obcí. K tomu nakonec nebyla politická vůle. Nicméně ARPOK přežil nesnadné začátky a dnes je to známá, kvalitní a respektovaná nevládní organizace, která se věnuje (nejen) v Olomouckém kraji především rozvojovému vzdělávání a globální výchově. Přeji všem členům a přátelům ARPOKu, aby i v dalších letech měli dostatek energie, odvahy i optimismu při naplňování svých vizí, cílů a přání.
doc. Pavel Nováček, vedoucí Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci
Za 13 let své existence se ARPOK stal bez nadsázky pojmem v oblasti globálního rozvojového vzdělání. Více než kdy v minulosti je nutné, abychom chápali svět a jeho problémy v širších souvislostech, tak abychom mohli za jeho i naši budoucnost přijmout odpovědnost a hledat kvalifikovaná řešení. To se týká jak mladší tak i starší generace. Na tomto poli odvádí ARPOK záslužný kus práce a díky svým aktivitám skvěle reprezentuje i Univerzitu Palackého v Olomouci. Přeji sdružení, aby inspirovalo stále větší počet lidí. Vedení ARPOKU moc děkuji a držím palce.
prof. Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci
ARPOK je organizace, která již před čtyřmi přinesla do mého života smysl, a to hlavně skrze projekt Živá knihovna. ARPOK ale samozřejmě pracuje na velkém množství dalších projektů a aktivit. Lidé v ARPOKU jsou do jednoho velice inspirativní lidé s velkými vizemi, a to je to co, jsem přesvědčena, že žene ARPOK a jeho práci kupředu. Veškeré projekty, na kterých AROK pracuje, mají velký a dlouhodobý dopad na celou naši společnost. A proto bych ARPOKu stejně jako celé naší společnosti přála, aby tu byl ARPOK pro nás co nejdéle a dosavadních 13 let byl jen jeho úspěšný začátek.
Ludmila Pátá, studentka Univerzity Palackého v Olomouci
Co bych přála ARPOKu k 13. narozeninám? Na svůj pubertální věk je už velmi vyspělou, odpovědnou osobou, která přesně ví, co chce, když její vrstevníci nevědí. Umí jednat samostatně, umí jazyky, je sociálně velmi vyspělá, zkrátka takovou osobu bych si ve škole přála, je to nedostižný ideál. Do dalších let hodně spolupracujících organizací, pokud možno přívětivých, které s radostí pomáhají plnit nastavené cíle. Velmi mě těší, že s touto skvělou osobou už spolupracuji 13 let!
Hana Vacková, středoškolská učitelka, Gymnázium Olomouc Hejčín
S ARPOKem jsem se poprvé setkala v roli účastnice jednoho z výukových programů, který se konal na naší střední škole. Postupně jsem se s ARPOKem seznamovala více a dnes zde pracuji. Inspiroval mě tehdy při volbě mého studia a inspiruje mě stále. K narozeninám mu přeji mnoho dalších let svého úspěšného fungování a zejména, aby byl i nadále inspirací pro lidi okolo něj.
Anna Mairingerová, studentka Univerzity Palackého v Olomouci
Milý ARPOKu, k Tvým narozeninám Ti přeji šikovné lidi, kteří se o Tebe budou starat alespoň tak, jak to šlo doposud. Přeji Ti hromadu nápadů, ať mám z čeho čerpat inspiraci nejen do mé výuky, ale taky i do projektu Světová škola. Ať si pořád otevřený a přátelský. Těším se na brzké setkání! P.S. Ať je pro Tebe 13 tím šťastným číslem.
Mgr. Jakub Ambros, učitel ZŠ Ptení
Ve třinácti je člověk na prahu dospělosti. ARPOK po třinácti letech slaví třináctého září věk více než dospělý. Stojí za ním řada skvělých lidí, kteří se nevzdávají toho, čemu věří – že jsou přínosem pro otevřenou a tolerantní společnost. Tímto Vám všem přeji spoustu další energie do nových skvělých projektů! Ať se Vám stále tak daří jako doposud!
Přátelé, tento rozvojový večer bude stát opravdu za to! Již 20. září 2017 budou našimi hosty Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Téma rozvojového večera je zároveň titul jejich nové společné knihy s názvem „Můj syn terorista“.
Ondřej Kundra je český novinář, který od roku 1999 spolupracuje s časopisem Respekt. Jako novinář se dlouhodobě specializuje na českou politiku a justici. V roce 2011 získal za politické analýzy a investigativní texty cenu Novinářská křepelka. V roce 2016 napsal knihu o ruských špionech Putinovi agenti, která byla nominována na cenu Magnesia Litera.
Tomáš Lindner je český novinář, který se věnuje především Německu, současné Africe, migraci a vztahu bohatých a chudých zemí. Od roku 2008 je členem redakce Respektu, kde v posledních letech vede zahraniční rubriku. Za své texty obdržel dvakrát Novinářskou cenu, v roce 2009 European Young Journalist Award a v roce 2016 cenu Johnnyho Kleina za českoněmecké porozumění. Po delším pobytu na jihu Afriky vydal knihu reportáží Čekání na období dešťů.
Jejich společná kniha pojednává o tom, že teroristy se nestávají jen rodilí muslimové. Nikdo není vůči riziku džihádismu imunní. Tato zkušenost může potkat každou rodinu. Autoři líčí příběhy Evropanů, kteří odešli bojovat za Islámský stát a v řadě případů tam zemřeli. Proč byli ochotni se všeho vzdát, včetně svého života? Co je vedlo ke konvertování, radikalizování se a přidání se k IS? Kniha popisuje i to, co dělají vlády, tajné služby a soudy proti další radikalizaci mladých muslimů.
Na světě je nový metodický materiál, na kterém se postupně pracovalo téměř rok!
Chcete se dozvědět, co je to Živá knihovna? Jak se dá využít sdílení příběhů k poznávání sebe, druhých lidí i toho, co se děje ve světě okolo nás? Základní informace najdete ZDE.
Publikaci si můžete zároveň ZDARMA objednat na našem e-shopu!
spustili jsme objednávky výukových programů a tematických dnů na nový školní rok.
Zároveň Vám přejeme úspěšný start v novém školním roce.
Tým ARPOKu
Přijďte na rozvojový večer, který se koná v rámci Letní školy rozvojové spolupráce již 6. září 2017 v Pevnosti poznání Olomouc.
Tentokrát na téma „Jemen – vedlejší oběť blízkovýchodní rivality“ s panem Břetislavem Turečkem.
Host rozvojového večera Ing. Břetislav Tureček vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha, zároveň je doktorandem kulturní antropologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Více než dvacet let se Blízkým východem zabýval jako novinář, pět a půl roku byl zpravodajem Českého rozhlasu v Jeruzalémě. S rozhlasem, Českou televizí a Lidovými novinami spolupracuje nadále. O regionu napsal čtyři knihy, poslední z nich je loňský titul „Blízký východ nad propastí“.
Jemen je nejchudší zemí arabského světa sužovanou hned několika vleklými konflikty. Před více než dvěma lety přibyl konflikt další – vojenská intervence vedená Saúdskou Arábií, která má vrátit k moci vládu sesazenou jemenskými povstalci, těšícími se pro změnu podpoře Íránu. Saúdskoarabské útoky už si vyžádaly tisíce civilních životů, běžně dochází k bombardování nemocnic a civilní infrastruktury, milióny Jemenců se ocitly v katastrofálních životních podmínkách, šíří se epidemie.
Otázka pro nás zní – proč Západ včetně České republiky toto počínání svých saúdskoarabských spojenců tiše toleruje, a dokonce ho částečně podporuje?